Jak fungují vektorové vakcíny?

Vakcína, kterou vyvinula firma AstraZeneca ve spolupráci s Oxfordskou univerzitou, už čeká na schválení v Evropě.

Na rozdíl od úspěšnějších konkurentů od společností Moderna a Pfizer-BioNTech, kterými se momentálně očkuje i na Slovensku, však funguje na jiné technologii.

Oxfordská vakcína, jakož i vakcína od firmy Johnson & Johnson, Cansino Biologics a také ruský Sputnik V patří do skupiny takzvaných vektorových vakcín.

Na jakém principu fungují a v čem je jejich výhoda či nevýhoda oproti mRNA vakcínám?

Nosičem je oslabený virus

Základem vektorových vakcín je neškodný, tedy nepatogenní virus.

V případě vakcín proti covidu jde nejčastěji o adenovirus. Je to virus, který zvykne u lidí způsobovat respirační onemocnění, jako je například chřipka či nachlazení.

Ve vakcíně zastává funkci vektoru, tedy jakéhosi nosiče genetické informace.